FALCO, YOU ARE WONDERFUL!

A teď monarchie

Monarchie právě ožívá.

Monarchie právě ožívá.

Monarchie právě ožívá.

Mo-mo-mo-mo-monarchie právě ožívá.

Včera jsem pohřbil svou kocovinu,

dárek od svého otce.

Ten říká, že před Bohem jsou si všichni rovni,

jen náš císař, ten nám byl rovnější,[1]

sám jako mrtvola.

On říká, ať císař nebo vůdce,

no, všichni poražení z války.

Klidně beru v úvahu jejich vyznamenání,

pak se mi leccos objasňuje.

Císařové, knížata, králové,

všichni oblíbení panovníci.

Kam je dnes znovu s potěšením unáší

tok času.

Dejte zemi ty nejodvážnější parádní patriarchy,

dejte lidu ty svaté,

po kterých tak touží.

Monarchie právě ožívá.

Kdybych si měl v nejhorším případě vybrat

mezi obludnými nebo dekadentními dušemi,

mezi říšskými standarty a Schönbrunnerovými[2] šeříky,

v tom by mi byl korunní princ ještě milejší.

Ten sice nikdy nebyl svou říší posedlý,

na to měl nespočet milenek.

Také to tak zůstalo, v každém případě

v důležitých věcech by byl liberální.

Císařové, knížata, králové,

všichni oblíbení panovníci.

Kam je dnes znovu s potěšením unáší

tok času.

Dejte zemi ty nejodvážnější parádní patriarchy,

dejte lidu ty svaté,

po kterých tak touží.

Monarchie při životě.

Mo-mo-mo-mo-monarchie při životě.

Monarchie.

Dobrá, tady jdou naši spasitelé.

Dobrá, tady jdou naši spasitelé.

Dobrá, tady jdou naši spasitelé.

Hej!

S vlajkami, bubny a granáty za panovníky,

Orientexpres Konstantinopol-Vídeň.

Dejte zemi k smrti hezké salon-party plonarchy,

jen je nechte, ať se jinak smýšlející

vydají do Ameriky.

Císařové, knížata, králové,

všichni oblíbení panovníci.

Kam je dnes znovu s potěšením unáší

tok času.

Dejte zemi ty nejodvážnější parádní patriarchy,

dejte lidu ty svaté,

po kterých tak touží.

Císařové, knížata, králové,

všichni oblíbení panovníci.

Kam je dnes znovu s potěšením unáší

tok času.

Dejte zemi ty nejodvážnější parádní patriarchy,

dejte lidu ty svaté,

po kterých tak touží.