Verdammt wir leben noch
Zatraceně, my ještě žijeme
Oh, eh, oh…..
Kdo vlastně je? Co vlastně má? Co vlastně může? Co vlastně dělá?
Co vlastně říká, kdo si myslí, že je?
Kdo vlastně je? Co vlastně má? Co vlastně může? Co vlastně dělá?
Co vlastně říká, kdo si myslí, že je?
Skoro se nezměnil,
stává se vlastně nesmrtelným,
protože čas pomalu přestává plynout.
A jak na to?
Slečnu, třikrát mozeček s vejcem.
No jasně, pro nás,
taky pro koho jiného?
My tři apoštolové vás zveme do chrámu.
Zveme dovnitř ty v krajkovém prádle, všechny cyniky a ty pořádně náruživé.
Kdo je moc velký slušňák,
toho nechme na pokoji,
nevšímejme si ho.
Protože ten, kdo to nepochopil,
tomu nikdy neporozumí,
že nám čas ubíhá jinak,
že když se moc nedaří a jsme na dně,
tak pak teprve opravdu žijeme.
Vskutku tak přežíváme.
Co vlastně říká, kdo si myslí, že je?
Skoro se nezměnil,
stává se vlastně nesmrtelným,
protože čas pomalu přestává plynout.
My tři apoštolové vás zveme do chrámu.
Zveme dovnitř ty v krajkovém prádle, všechny cyniky a ty pořádně náruživé.
Protože ten, kdo to nepochopil,
tomu nikdy neporozumí,
že nám čas ubíhá jinak,
že když se moc nedaří a jsme na dně,
tak pak teprve opravdu žijeme
a vždycky máme na všechno dost času.
Ten, kdo to teď nepochopil,
tomu nikdy neporozumí,
že máme úplně jiný osud,
že když se moc nedaří a jsme na dně,
tak pak teprve opravdu žijeme,
tak pak teprve opravdu žijeme.
Zatraceně, my ještě žijeme, no, pořád ještě.
Hej!
Na, na, na, na…..
Přesně takhle!
Tři! Čtyři!
Protože ten, kdo to nepochopil,
tomu nikdy neporozumí,
že nám čas ubíhá jinak,
že když se moc nedaří a jsme na dně,
tak pak teprve opravdu žijeme
a vždycky máme na všechno dost času.
Ten, kdo to teď nepochopil,
tomu nikdy neporozumí,
že máme úplně jiný osud,
že když se moc nedaří a jsme na dně,
tak pak teprve opravdu žijeme,
tak pak teprve opravdu žijeme.
Zatraceně, my ještě žijeme.
Protože ten, kdo to nepochopil,
tomu nikdy neporozumí,
že když se moc nedaří a jsme na dně,
tak pak teprve opravdu žijeme.
Ten, kdo to teď nepochopil,
tomu nikdy neporozumí,
že když se moc nedaří a jsme na dně,
tak pak teprve opravdu žijeme,
tak pak teprve opravdu žijeme.
Zatraceně, my ještě žijeme.
Na, na, na, na…..
Zatraceně, my ještě žijeme.
Na, na, na, na…..
Zatraceně, my ještě žijeme.
Na, na, na, na…..
Zatraceně, my ještě žijeme.
Na, na, na, na…..
Zatraceně, my ještě žijeme.
