Frühstück bei mir - Falco (Rozhovor, Part I)
Frühstück bei mir – Falco (Rozhovor, Part I)
Claudia: Hansi, teď žiješ už zase tři měsíce v Dominikánské republice a přes zimu tu jsi už podruhé. Můžeme to chápat jako tvůj útěk před Rakouskem?
Falco: Ne. V posledních 15 letech jsem v Rakousku zaplatil 75 milionů na daních. To není zrovna málo na někoho, komu je právě 40 a ještě nikdy nepožadoval žádnou podporu. Myslím si, že jsem už nepatrnou měrou přispěl. Vždyť nejsem Muster nebo Berger, který je celý rok na cestách, v kolotoči okolo Formule 1 nebo tady a tamhle. Já jsem přece ten, který sedí u stolu nebo se prochází okolo bazénu a přemýšlí. Většinou člověka nic nenapadne, ale někdy přece jen něco jo. A doma se mi válí hromada papírů o Monaku, o daňových rájích a já nevím o čem ještě, tohle všechno jsem ale nikdy nechtěl. A to taky proto, že jsem si nikdy nedokázal představit, že bych tam mohl žít. A to tady můžu.
Claudia: Co tady celý den děláš?
Falco: Ale takhle se nejde zeptat! Nemůžeme se ptát, co tady dělám, ale co doma vyvádím za vopičárny. Žiju tu fakt zdravě a mám furt co dělat. Zrovna píšu filmovou hudbu k seriálu Klinik unter Palmen, který se tu právě teď natáčí. Taky pracuju ještě na posledních třech skladbách nové desky, která vyjde snad v dubnu nebo v květnu. Vlastně mi nic nechybí.
Claudia: Jak žiješ uprostřed stovek Rakušanů, kteří sem jezdí na dovolenou?
Falco: V moři jsem byl přesně dvakrát, jednou letos a jednou loni. Nejsem žádný milovník moře. Jsem samotář.
Claudia: Bojíš se kontaktu s krajany , kteří tě poznají a pozorují?
Falco: Jo, jo, protože tu běží 34 videokamer a pak zažijeme od vily přes pětihvězdičkové hotely k čtyřhvězdičkovým tohle: U vily to vypadá takhle: „Dobrý den, pane Hölzele, jak se vede?“ „Jo, jo, všechno v pořádku.“ „No jo, jednu parádní holku máme po boku, fakt báječný.“ V pětihvězdičkovém hotelu: „Čau Hölzele, no, kdy si zas jednou dáme u nás spicha?“ nebo tak nějak podobně. A pak: „Těpic vole, už se neznáš k starýmu parťákovi?“ ve čtyřhvězdičkovém hotelu. Máme tu pestrý program a to mi taky přijde báječný. Vlastně se všemi lidmi vycházím dobře. A ti, kteří tvrdí „Ten šel vokolo mě a podíval se na mě tak, jako bych byl úplná nula“ – tak ti mě vůbec neviděli. Nebo možná mě zaregistrovali, ale já je ne. Musím si všimnout všech lidí? Kde je to napsáno? Na určitou profesionalitu jsem si už za ty roky zvyknul, ale to mi vlastně ani nic jiného nezbylo. Ale přesto jsem oběť vzniklé situace, ale také dalších okolností a situací.
